I starší občané mají právo na šťastný domov

Průměrný věk v České republice se neustále zvyšuje a velká část našich spoluobčanů v důchodovém věku se rozhodne opustit svůj dosavadní způsob života a přestěhovat se do domova důchodců. Zájemců je však mnoho a nelze uspokojit každého, tak to alespoň vnímá většina z nich.

Kdy je ta správná doba pro podání žádosti
Ono se lehce řekne, že důležité je požádat si o umístění v domově pro senioru se má včas, ale ono se o tom snadno mluví, ale praxe je zcela jiná. Toto zásadní rozhodnutí přichází většinou spontánně, příčinou může být odchod jednoho z partnerů nebo pocit osamění. Je pravda, že člověk, který se k tomuto kroku rozhodne, uvítá možnost být neustále obklopen lidmi a mít nadosah zdravotní péči, ale je třeba se také zamyslet nad tím, že se můžete ocitnout mezi opravdu starými a nemocnými lidmi a to pak může na vaši psychiku působit negativně.

Těžce by to mohli snášet především aktivní lidé s dobrým zdravím. Pak může nastat situace, kdy se rozhodnou odejít a vrátit k předchozímu aktivnímu způsobu života, ale riskují tak, že za pár let už nebudou mít možnost získat místo zpět.
Dalším problémem je, že lidé, kteří opravdu potřebují celodenní péči a dohled a jejich rodina není schopna toto zajistit, ať už z bytových nebo pracovních důvodů, mají problém s umístěním nemocného seniora.
Ideální by byl stav, kdyby bylo dostatek místa pro ty, kdo to opravdu potřebují, tedy nemocné a staré lidi, tedy pro ty, kdo potřebují mít po celý den někoho ve své blízkosti, kdo by na ně dohlédl a pomohl. Statistiky uvádí, že těch, kdo ještě nepotřebují takovou péči je přibližně jedna čtvrtina. Problémem těchto lidí ale nemusí být zrovna to, že se sami o sebe nedokáží postarat, ale to, že se prostě cítí osamoceni.
Než se k tomuto kroku někdo rozhodne, měl by zvážit, zda není možná aktivní pomoc rodiny a blízkých, jestli umístění do domova není opravdu jen tou krajní a poslední možností.